Kladruby 2005     V sobotu 9.7.2005 v 8:15 nás pět nalezlo před hasičárnou do mého "tanku" a vydali jsme se na cestu do Kladrub. Janina seděla vzadu uprostřed - na "hrbolku" ..... kdo jel mojí vojenskou Vectrou, ví o čem mluvím - ale nestěžovala si ..... Já měl zase ve zpětném zrcátku pěkný pohled:   Jeli jsme velmi pomalu, přesto navigátor Michal občas pronesl "zde bych měl už dávno vyřazeno.....". Cestou jsme se kochali okolní přírodou. Vždyť se taky z oparů klubal den jak vymalovaný. (To že Standa v Kladrubech točí pivo za bura bych ještě nějak pochopil, ale jak to udělal s počasím teda nechápu? Pršelo totiž několik dní a další den v neděli byla dokonce průtrž mračen. Jen v tuto sobotu na turnaj bylo "ažůro"? Jako na objednávku?) V poklidu jsme minuli kladrubský zámek a již jsme stáli před hospodou vedle kurtů. Zde to bylo ještě ve větším poklidu. Začínalo se opékat nad ohněm uzené maso, narážet pivo ..... nikdo nikam nespěchal i když bylo už kolem 10 hodiny. Z původně plánovaných 10 družstev bylo nakonec 12 (dvě skupiny po 6). A to Standa musel odříct 5 družstev které se chtěli přihlásit až ráno před turnajem (některá z nich i marně přijela). Byla zde družstva od dvojky kraje po druhou ligu, takže jsme se mohli těšit, že si zahrajeme i volejbal ☺ ..... Družstvo naší úrovně byl jedině Osvračín, který byl však ve druhé skupině. Nic ale nebylo jak se zdálo. Na rozehrání jsme dostali družstvo "POŘÍČÍ" doplněné o hráče Bílé Hory (Jak se ukázalo - favorit soutěže). První set 12:20, druhý 14:20 byly našim prvním úspěchem. Soupeř nás nezalejval, takže jsme si zahráli. Po tomto utkání jsme byli se svoji hrou spokojeni. Následovala delší pausa, takže jsme si nechali odkrojit z uzeného opékaného nad ohněm s čerstvým křenem a ochutnali první pivko. V druhém zápase jsme měli na to vyhrát set nad místním družstvem "NÁPLAVY". Nepovedlo se a trochu nás to mrzelo - na ten set jsme měli (asi jsme víc chybovali). Před třetím zápasem jsme udělali strategickou přípravu! Čekal nás asi nejzkušenější soupeř turnaje - družstvo z Tachova, které zatím vše vyhrávalo. Pokyny pro Toma a Radka byly jasné: Velmi ryzkantní a agresivní hra na síti - jak smeč, tak blok (dosud jsme se totiž snažili hlavně nekazit a držet si postavení - bylo nás pět). Začali jsme se rozcvičovat na straně proti slunci a když jsem vyhrál los - vzal jsem opačnou stranu. Soupeř nás silně podceňoval. Ještě před začátkem jsme si řekli, že se zaměříme na sice asi nejzkušenějšího matadora, ale nám se jevil jako těžkej frajer. Začátek setu a mi vedeme 6:1. Soupeř si pomalu začíná uvědomovat, že musí hrát. Konec srandy! Já podávám sice ze země, ale pořád na něj - frajera. Jednou hodně krátké, potom dlouhé, tvrdé - prosté každé jiné ale pořád na něj. On nekazil ale co se stalo - soupeř si bere tajm. Jsme tím až zaskočeni. I rozhodčí pronesl něco v tom, že při turnaji snad nebudeme zdržovat s tajmy. Nicméně tajm měli, ale nepomohl jim. Další, asi dvě podání a soupeř křičí na rozhodčího - střídáme ..... frajer se chystá ven - střídající však není připraven. Střídání se neuskuteční. Rozhodčí píská abychom podávali. Hraje se do 20 a mi vedeme 18:11 - říkám si: "udělám změnu - nedám podání po lajně na frajera, ale zkusím hodně krátké za síť ke druhému kůlu, odkud sbíhá jejich nahrávačka". Podání letí na pásku. Jak málo stačilo, aby se překulilo a nechytatelně dopadlo na zem za síť. Dopadlo však k nám. Podávat jde jejich nahrávačka. Nejenom mi jsme byli přesvědčeni že již nemůžeme prohrát. Avšak - nedorozumění, balon padá na zem. Následuje další zkažený příjem. Po dalším nepřesném příjmu jen přahazujeme a již se neubráníme. Bereme si pro jistotu tajm. Zklidnit a uhrát! Ještě dodávám - jeden bod dáme a něco zkazí soupeř..... I další příjmy však nejsou ideální a Michal to nahrávkou již nezlepší - naše útoky soupeř v pohodě bere a vrací nám bodově zalejvkama přes Radka nebo zkušenými loby. Dali jsme sice bod, ale soupeř dotáhl. Ještě vedeme 19:18. Ukazuji rozhodčímu tajm. Ten celkem dost opojen pivkem se jen culí a pokyvuje hlavou. V tom ale pískne aby soupeř podával. Nic nezvrátí ani naše reklamace. Nepochopili jsme přesně důvod rozhodčího, když řekl něco že je nás pět, tak nám stačí jeden tajm??? Nic naplat první set jsme prohráli 19:20 (Jak jsme si celý den říkali, že váhavej Milan měl jet jelikož o moc přišel - tak po tomto setu by jej infarkt neminul.) Celej druhej set jsme se z toho už nevzpamatovali. Dělali jsme dost chyb a soupeř již chytře ulejval a vyhrál. Byla by pro něj ostudy kdyby ne. No nic. Dal jsem si z grilu uzené kuřecí stehno a pivečko. V dalším utkání proti "GEROJŮM" z Klatov se mi povedlo krásně zablokovat Záleše a byl jsem spokojen. Zvláště když mi sám Karel po bloku pogratuloval. Ostatní byli se svým výkonem též spokojeni. Čekaly nás už jen "BÁBOVKY". Tým ani nevím odkud, ale zdálo se nám, že bychom je mohli udělat. Alespoň nic nevyhráli, jen třikrát remizovali. Nešlo už o nic, jen si tedy ještě zahrát. Celkem jsme v Kladrubech odehráli 10 setů proti pěti kvalitním soupeřům. Sice jsme nevyhráli ani jeden set (i když 2x to málem vyšlo), ale za všechny z nás mohu říct, že jsme si zahráli a byli nad míru spokojeni jak s hrou tak s krásně strávenou sobotou. Hned po hře jsme naskákali do "tanku" a pelášili k domovu. Bylo už něco před osmou večerní a po nás ještě chyběly asi 3 utkání ve skupině ..... Předpokládám, že finále - pokud se hrálo - bylo až druhý den. Na závěr bych snad jen dodal - VÍCE TAKOVÝCH AKCÍ !!!!!

 

..... já vím Jani, ..... že se nechceš nechat fotit, když se ale tak krásně směješ tak jsem Tě sem dát prostě mušel - snad s námi pojedeš i příště

..... točený Gambrinus za 5,- Kč ..... kdo by si nedal, vždyť zde měli Pivní slavnosti. A byl opravdu výborný. Také jsem zopár koštnul, když jsem zrovna neměl v ústech píšťalku .....

..... že jsme ale pískali snad více krát než jsme hráli .....

Porady před každým utkáním byly důležité .....